Všichni mi píšou a ptají se, jaké to je, po celých těch letech učení se o Amerických Vánocích ve škole a koukání na filmy, zažít pravé Vánoce za oceánem. Popravdě to není zas takový rozdíl. Nebo to vlastně je, ale asi mi to zas tak nepřijde, protože tady Vánoce tolik neprožívám. Nevím proč, ale nepociťuji všechnu tu kouzelnou vánoční atmosféru jako jindy.
Ale trochu Vám zkusím přiblížit, jak to tady vlastně probíhá. Vánoce ve skutečnosti začínají hned po Díkuvzdání, tedy na konci listopadu. Jakmile zkončí Díkuvzdání nastane nákupní horečka, všechny obchody srazí ceny a snaží se nalákat lidi na všelijaké akce ( zaparkovat před obchodním centrem může zabrat i půl hodiny), všechna rádia omílají od rána do večera stejné vánoční písničky, na všech domech září světla, a na zahrádkách se kroutí nafukovací sněhuláci, sobi a santové( Pro lepší představu doporučuju americký film Christmas vacation:-D).
Na začátku prázdnin se šílenství ještě znásobí, obchody otevírají o několik hodin dřív a lidé stojí fronty ještě před zavřenými obchoďáky. Už minule jsem se prořekla, že jsme se taky zúčastnily, když jsme s Irou a Martou 24. v 7 ráno čekaly před zavřeným BestBuy:-D První velký rozdíl je, že Štědrý Den tady není 24.12., to je Christmas Eve( pokud pro vás Eve taky znamená večer a nechápete, že se celému dni říká Eve, radši to neřešte, angličtina je někdy nelogická). 24. jinak není nejdůležitější den z Vánoc jako u nás, je to tak trochu den vaření a připravování na 25. My jsme večer s Irou pekly nějaké cukroví a připravovaly bramborový salád, abychom trochu přoblážily, co my jíme na Vánoce. Před spaním jsme si akorát rozbalily jeden dáreček, a když jsme šly do postele, přiletěl Santa Marta Claus a naplnil naše punčochy zavěšené na krbu.
25., což je ten pravý Christmas Day, vrazila Ira v 9 ráno do pokoje a říká, ať už se konečně vyhrabu z postele, že chce rozbalovat dárky. Po několika letech jsem si zase zahrála na Santu a rozdávala jsem dárečky. Doma to normálně už dělá brácha, a když tady mám malou sestřičku, tak jsem popadla Santa roli já. Taková malá zvláštnost je, že se tady na dárky nepíše jen "pro" ale taky "od". My měly s Irou dost kuriózní santy. Nejen, že jsme našly pod stromečkem dárečky od lidí, kteří tady na Vánoce nebyly( Kimmi a česká rodina), od lidí, které jsme viděly jen na obrázcích( Ira od našich a já od jejích rodičů), ale náš Santa měl zastoupení také ve zvířecí říši( dostaly jsme dárečky od všech psů i naší kočičky).
Když jsme rozbalily všechny dárečky, pod stromečkem zbyl dopis, který Marta komentovala se slovy: " Poslední dárek musíte najít." Dopis se proměnil v první indícii k pokladu. Asi půl hodiny jsme lítaly po domě a hledaly jednu indícii za druhou, musely jsme na sebe dokonce navlíknout boty a bundy a jít ven, až jsme se sněhem dobrodily k našem zahradním domku... a našly Karaoke machine!!!! Dotáhnout to dovnitř byla další část úkolu.
No a teprve ve čtvrtek navečer jsme měly velkou Vánoční večeři s Martinými kamarádkami. Tradicí tu je, že máte buďto krocana na Díkuvzdání a šunku na Vánoce, nebo naopak. U nás byla na Vánoce na řadě šunka. Jinak 25. je taky asi poslední možnost zkouknout v televizi nějaký vánoční film, protože jakmile odbije půlnoc, Vánoce končí a připravuje se Nový rok.
