Tak máme za sebou thanksgiving holidays! Den díkuvzdání byl minulý týden ve čtvrtek. Naše hostitelská mamka pozvala pár jejích přátel, aby s námi strávili večeři. No jmenuje se to sice "thanksgiving dinner", ale ve škutečnosti jsme jedli kolem jedné hodiny odpoledne... Na stole byla spoooooousta jídla- krocan, sladké brambory, bramborová kaše, stuffing, green beans casserole, plněná vajíčka, kukuřice, čokoládový dort, dýňový koláč, all-good pie a nepojmenovatelná sladká směs čehosi. Celý den až do "večeře" jsem nic nejedla a už jsem nemusela ani potom... Celý den nám v kuchyni prozpěvovaly vánoční písně, ať už jste si přepli na jakékoliv rádio.. "Let it snow, let it snow, let it snow.... Feliz Navidad, Feliz Navidad... Last Christmas I gave you my heart, but the very next day you gave it away..." Večer jsme ještě měly jednu návštěvu- nekonečnou. Kolem 1.00 ráno jsme si šly všichni lehnout, ale naše návštěva( Marty kamarád a jeho synovec) zůstala a dívala se na televizi v našm obýváku- do 5.00 do rána! Dobrej nápad ne..už víte ke komu se příští víkend v noci půjdete dívat na telku? :D
V pátek jsme přemýšlely, že bychom šly nakupovat. Proč? Pátek po díkuvzdání se jmenuje černý pátek. Je to den, kdy se celá Amerika vzbudí ve čtyři ráno( pokud nekempovali před obchoďákem), naloží se do aut a postaví se do nejdelší fronty v obchoďáku, aby si koupili prostěradla za šest dolarů. Každý rok k tomu patří i ty nemilé stránky( pokud budeme frontu v pět ráno v Best Buy brát za tu relativně dobrou část)- udupaný prodavač ve Walmartu v New Yorku, chlápek, který sám sebe postřelil svou vlastní pistolí ve své vlastní kapse a to nechtíc, atd. Nakonec jsme se rozhodly spát.
V sobotu jsme pak s Irou a Markétou vyrazily na prknooo... Ani jedna z nich na snowboardu před tim nikdy nestála, takže jsem se ujala funkce instruktora( kdo ví, jestli to byl nejlepší nápad:D). Nejdřív jsme se asi dvě hodiny plácaly na malém čtverečku, kde se učí malé děti, takže jsme tam trochu vyčnívaly. Potom jsem za holky rozhodla, že pojedeme nahoru. Možná jsme mohly počkat na další den- i když to byla sranda( pro mě). Markéta nám ujela, ne že by byla taaak rychlá, ale Ira byla chudák každou chvíli na zemi nebo ve stromech. Vážně, nějak to neuřídila a skončila ve stromkách a navíc se odtamtud nemohla vyhrabat a lidi na ní pokřikovali z vleku.. i když se jí spíš snažili poradit, jak se odtamtud dostat... A já ji snažila tahat ven, ale s prknem na nohách to moc nešlo:D A taky jsem se trochu smála.
Konečně v neděli jsme se ráno rozhodly udělat snídani- něco malého sladkého... alias palačinky. Pro urychlení jsme si vzaly dvě pánve. Bohužel nám ale nedošlo, že takhle bude v kuchyni větší množství kouře. V normální české domácnosti by to nejspíš způspbilo, že by jeden z členů domácnosti přišel a začal si stěžovat a nedostal by palačinky:) Ale v běžné americké domácnosti to znamená nejdříve slabé a později zesilující pípání. Bíp...bíp....bíp,bíp...bíp,bíp..bíp...bíp,bíp,bíp, bíp,bíp!!!!!!!! Fire alarm:D
Díkůvzdání nám skončilo dojídáním zbytků( i když to byl příliš obtížný úkol) a zdobením domu vánočními serepatičkami.. jako třeba vánoční stromek, punčochy na krbu a věšení vánočních světélek v -10°C se zmrzlými prsty kolem celého domu.
Doufám, že jste všichni měli Happy turkey day!
V pátek jsme přemýšlely, že bychom šly nakupovat. Proč? Pátek po díkuvzdání se jmenuje černý pátek. Je to den, kdy se celá Amerika vzbudí ve čtyři ráno( pokud nekempovali před obchoďákem), naloží se do aut a postaví se do nejdelší fronty v obchoďáku, aby si koupili prostěradla za šest dolarů. Každý rok k tomu patří i ty nemilé stránky( pokud budeme frontu v pět ráno v Best Buy brát za tu relativně dobrou část)- udupaný prodavač ve Walmartu v New Yorku, chlápek, který sám sebe postřelil svou vlastní pistolí ve své vlastní kapse a to nechtíc, atd. Nakonec jsme se rozhodly spát.
V sobotu jsme pak s Irou a Markétou vyrazily na prknooo... Ani jedna z nich na snowboardu před tim nikdy nestála, takže jsem se ujala funkce instruktora( kdo ví, jestli to byl nejlepší nápad:D). Nejdřív jsme se asi dvě hodiny plácaly na malém čtverečku, kde se učí malé děti, takže jsme tam trochu vyčnívaly. Potom jsem za holky rozhodla, že pojedeme nahoru. Možná jsme mohly počkat na další den- i když to byla sranda( pro mě). Markéta nám ujela, ne že by byla taaak rychlá, ale Ira byla chudák každou chvíli na zemi nebo ve stromech. Vážně, nějak to neuřídila a skončila ve stromkách a navíc se odtamtud nemohla vyhrabat a lidi na ní pokřikovali z vleku.. i když se jí spíš snažili poradit, jak se odtamtud dostat... A já ji snažila tahat ven, ale s prknem na nohách to moc nešlo:D A taky jsem se trochu smála.
Konečně v neděli jsme se ráno rozhodly udělat snídani- něco malého sladkého... alias palačinky. Pro urychlení jsme si vzaly dvě pánve. Bohužel nám ale nedošlo, že takhle bude v kuchyni větší množství kouře. V normální české domácnosti by to nejspíš způspbilo, že by jeden z členů domácnosti přišel a začal si stěžovat a nedostal by palačinky:) Ale v běžné americké domácnosti to znamená nejdříve slabé a později zesilující pípání. Bíp...bíp....bíp,bíp...bíp,bíp..bíp...bíp,bíp,bíp, bíp,bíp!!!!!!!! Fire alarm:D
Díkůvzdání nám skončilo dojídáním zbytků( i když to byl příliš obtížný úkol) a zdobením domu vánočními serepatičkami.. jako třeba vánoční stromek, punčochy na krbu a věšení vánočních světélek v -10°C se zmrzlými prsty kolem celého domu.
Doufám, že jste všichni měli Happy turkey day!
Žádné komentáře:
Okomentovat